Politika

Slovník Vojtěcha Filipa připomíná nechvalně známé doby normalizačního Rudého práva

„Tak si nazkoušeli dostat lidi na Letnou (…). Teď si vyzkoušeli blokádu hlavního nádraží, vyzkoušeli si kybernetický teroristický útok na nemocnici a zatím jim to prochází,“ zaznělo mimo jiné z úst předsedy KSČM při jeho projevu na zasedání ústředního výboru této strany. Když byl později Českým rozhlasem s tímto svým výrokem konfrontován, šalamounsky prohlásil: „Stojím si za tím, že tohle se v České republice děje, a jestli za tím stojí Milion chvilek, nebo někdo jiný, je otázka orgánů činných v trestním řízení a musí se tím zabývat i v této souvislosti.“ Přeloženo do srozumitelného jazyka – co se stalo, stalo se, špínu můžu hodit na kohokoli, protože máme tu demokracii. Není divu, že představitele iniciativy Milion chvilek Filipovo nařčení rozzlobilo a uvažují o obraně právní cestou.
Hvězda na Kremlu
Nechci však spekulovat o případném vyšetřování, které by nastalo v případě žaloby proti Filipovi, nýbrž zamyslet se, kam posunula komunisty neskrývaná spolupráce s vládou premiéra Babiše. Ještě před pár lety by si žádný komunistický funkcionář nedovolil obvinit takřka veřejně občanskou iniciativu v podstatě z teroristického útoku, kterým hackerský útok na benešovskou nemocnici beze sporu je. Tím méně Vojtěch Filip, který je zkušeným matadorem domácí politiky a navíc profesí právník a muselo mu být jasné, že jeho slova, byť byla pronesena mezi spolustraníky, jistě veřejnost v krátké budoucnosti „ocení“. Komunisté jsou zkrátka stále více a více silnější v kramflecích a cítí příležitost, která už se nemusí opakovat. Drží v hrsti vládu i premiéra a sázejí na to, že část voličů, která jim přeběhla k Babišovu hnutí, se v příštích volbách pokorně vrátí, protože, kdo ví, jak celá slavná Babišova vláda, provázená jeho osobními skandály a problémy, skončí…
Komunistické symboly
A to ještě mohou spekulovat o hlasech dosavadních voličů sociální demokracie, která se „spoluvládnutím“ do značné míry zdiskreditovala několikrát i zesměšnila a její budoucnost je silně nejistá.
Do karet také KSČM hraje budoucí roztříštěnost sněmovny. Že v příštích volbách přinesou středopravé strany voličům možnost volit sjednocenou pravici je více než iluzorní a sněmovna se opět v povolebním počítání poskládá z mnoha stran. Logicky tedy ani nebude jednoduché sestavit vládu s podporou nadpoloviční (o ústavní nemluvě) většiny poslanců a komunistům se naskytne možnost opět rozehrát vládní poker se stranami, které budou mít ambici vládu sestavit. Babišova vláda a koaliční poslanci museli komunistům darovat zdanění církevních restitucí a veškeré přesuny financí, navržené komunistickými poslanci při schvalování rozpočtu na rok 2020. Co budou za toleranci příští vlády požadovat komunisté v příští sněmovně, můžeme jen odhadovat. Co jim však v domácí a zahraniční politice posledních třicet let vadí, víme všichni…